|
|
Odklony v trestním řízení
Daňková, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Odklony v trestním řízení Abstrakt Tématem rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, které jsou v českém právním řádě již řadu let pevně zakořeněné, nicméně stále je zde prostor pro jejich rozvoj, jak ukázala i novela trestního řádu z roku 2020. Práce je věnována odklonům v trestním řízení v jejich širším pojetí, které zahrnuje podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, odložení věci za současného schválení narovnání, dohodu o vině a trestu, a konečně odstoupení od trestního stíhání v případě mladistvých pachatelů. První a druhá část rigorózní práce je spíše teoretická a zaměřuje se na vysvětlení samotného pojmu odklonů v trestním řízení, jejich účelu pro trestní řízení a na význam pro český právní systém, a také na systematiku odklonů v trestním řízení pro lepší orientaci a vysvětlení pro další části rigorózní práce. Třetí část se pak věnuje historii odklonů v trestním řízení, zejména je pak v této práci vysvětleno, jakým zákonem, a za jakým účelem byl daný odklon do českého právního řádu zařazen, a jak bylo s odklony v trestním řízení nakládáno v rámci různých etap českého (československého) státu, a tedy i ideologických režimů. Čtvrtá část se pak soustřeďuje již na samotné odklony v trestním řízení. Cílem práce je osvětlit,...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání
Blažková, Kristýna ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání Na samém počátku jsou v první kapitole uvedeny možné alternativy v trestním řízení a popsány principy restorativní justice, blíže rozvádí také alternativní tresty a alternativy k potrestání se zaměřením na odklony. Tato diplomová práce se zabývá především dvěma odklony v trestním řízení, kterými jsou podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. Tyto odklony jsou vymezeny a srovnány za pomocí metody literární rešerše. Druhá kapitola se podrobně věnuje zákonným podmínkám pro aplikaci PZTS. Blíže rozebírá především pojem přečinu, okolnosti doznání obviněného a jeho souhlasu s aplikací PZTS. Tato kapitola rozebírá také povinnost obviněného nahradit škodu a vydat bezdůvodné obohacení a v neposlední řadě je také část věnována specifikaci, kdy lze aplikaci PZTS považovat za dostačující řešení. Následně třetí kapitola je opět teoretická a blíže popisuje narovnání. Prvně srovnává, které podmínky pro PZTS a narovnání jsou shodné, a následně se věnuje těm zákonným podmínkám, které jsou u narovnání odlišné. Pozornost je věnována především prohlášení obviněného, že skutek spáchal a výslechu obviněného a poškozeného, který musí státní zástupce obligatorně před schválením narovnání provést. Nechybí ovšem ani...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Žďánský, Michal ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání se řadí do alternativních způsobů vyřízení trestních věcí, které se odbornou veřejností nazývají "odklony". Je to trestněprávní procesní prostředek, kterým může soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout pouze za zákonem stanovených podmínek. Pokud obviněný spáchal přečin, ke kterému se doznal, nahradil škodu, vydal bezdůvodné obohacení, nebo uzavřel s poškozeným dohodu o její náhradě, resp. o jeho vydání, anebo učinil jiná opatření k této reparaci, rozhodující orgán může poté, vzhledem k osobě obviněného, trestní stíhání podmíněně zastavit. Spáchal-li obviněný závažnější přečin, státní zástupce či soud takto může rozhodnout za předpokladu, jestliže obviněný splní ještě další zpřísňující podmínku. V usnesení je pak stanovena zkušební doba, po kterou je obviněný povinen vést řádný život a vyhoví-li této podmínce, příslušný orgán rozhodne o tom, že se obviněný osvědčil a trestní stíhání zastaví definitivně. V opačném případě dojde k pokračování trestního stíhání, po kterém může být podána obžaloba a následně vydán i odsuzující rozsudek, k čemuž však v praxi dochází v malém počtu případů. Podmíněné zastavení trestního stíhání je institutem naplňujícím znaky restorativní justice, která má za cíl pachatele především napravovat, nikoliv trestat, a která ve...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Kábrtová, Alexandra ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá alternativním procesním opatřením, a to institutem podmíněného zastavení trestního stíhání a některými souvislostmi s ním spojeným. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, kterým státní zástupce, popř. soud může zastavit trestní stíhání u obviněných, kteří spáchali jakýkoliv přečin, a to zastavit s podmínkou vedení řádného života po dobu zkušební doby. Pokud se obviněný ve zkušební době osvědčí, rozhodnutí ve věci se stává konečným a vzniká tak překážka rei iudicatae. Pokud však obviněný ve zkušební době řádný život nevede, státní zástupce, popř. soud rozhodne o neosvědčení se a pokračuje v jeho trestním stíhání, což se v praxi příliš často nestává. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, který si klade za cíl snížení zatížení orgánů činných v trestním řízení. Vychází z myšlenky restorativní justice, přičemž důraz je kladen na poškozeného a jeho zájmy. Primárním cílem je, aby se obviněný vyrovnal s poškozeným, tedy reparoval újmu, kterou mu způsobil. Před samotným rozhodnutím nemusí dojít k úplné náhradě škody, ale postačí, pokud obviněný o její náhradě uzavře s poškozeným dohodu nebo učiní jiná vhodná opatření. Podstata restorativní justice spočívá v tom, že spáchání trestného činu by nemělo být vnímáno jako konflikt mezi pachatelem...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Kozojed, Jakub ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této práce je podmíněné zastavení trestního stíhání. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, jehož podstatou je dočasné zastavení trestního stíhání s tím, že vyhoví-li obviněný zákonem stanoveným podmínkám, bude trestní stíhání zastaveno definitivně. Krom úvodu a závěru je práce členěna do tří základních kapitol. První kapitola je věnována pojmům "restorativní justice" a "odklon". V návaznosti na definici odklonu se práce v přiměřeném rozsahu zabývá jednotlivými odklony v českém trestním řízení. Těžištěm celé práce je druhá kapitola, která se věnuje samotnému podmíněnému zastavení trestního stíhání. Jednotlivé podkapitoly se zabývají zejména podmínkami, za kterých je možné trestní stíhání podmíněně zastavit, průběhu zkušební doby a specifikům řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání. Kapitola dále obsahuje i shrnutí vývoje právní úpravy či exkurz do úpravy podmíněného zastavení trestního stíhání ve Slovenské republice. Závěrečná kapitola je věnována úvahám de lege ferenda.
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Plávková, Andrea ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání je institut, který byl zaveden do českého trestního práva procesního před více než dvaceti lety. V průběhu let se tento alternativní způsob vyřizování trestních věcí stal nejčastěji využívaným (v posledních čtyřech letech druhým nejčastěji využívaným) způsobem ze všech alternativních způsobů nazývaných odklony. Tento odklon je uplatňován státními zástupci i soudy v případech méně závažných trestných činů. Podstatou podmíněného zastavení trestního stíhání je rozhodnutí státního zástupce nebo soudu nezahajovat standardní trestní řízení před soudem nebo ho zastavit za určitých podmínek, nejdůležitější z nich je pachatelova náhrada škod způsobených poškozeným trestným činem. Cílem autorky této práce je popsat stručně historii alternativních způsobů řešení trestních věcí a jejich zavedení do českého trestního práva, dále specificky rozebrat institut podmíněného zastavení trestního stíhání, podmínky, které musí být splněny pro jeho užití, přínosy, které představuje pro české trestní právo a trestní proces a srovnat jej s dalšími typy odklonů jako i se slovenskou úpravou stejného institutu s mírně odchylnými podmínkami aplikace. Práce dále prezentuje reálné statistiky využívání podmíněného zastavení trestního stíhání v praxi státních zástupců a soudů a míru úspěšnosti...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Zemanová, Zuzana ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce je podmíněné zastavení trestního stíhání. Tento institut je jedním z alternativních způsobů vyřízení trestní věci, které souhrnně označujeme termínem odklon. Jejich teoretickým základem je koncept tzv. restorativní justice. Podmíněné zastavení trestního stíhání je institutem trestního práva procesního, který je významným projevem subsidiarity trestní represe. Představuje poskytnutí určitého privilegia obviněnému spočívajícího v tom, že trestní řízení není dovedeno do svého standardního konce výměnou za to, že dojde k reparaci trestným činem narušených vztahů s poškozeným. Tato práce je rozčleněna do šesti kapitol, které se snaží postihnout především zvolené téma i některé jeho širší souvislosti. Na úvod je pozornost věnována koncepci restorativní justice a koncepci odklonů. Stěžejní část této práce se nachází v kapitole třetí a je celá věnována výhradně podmíněnému zastavení trestního stíhání. Autorka se zde snaží postihnout všechny aspekty tohoto institutu a jeho aplikace. Následující kapitola je věnována i ostatním typům odklonů. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce je však tato pozornost pouze okrajová. V rámci předposlední kapitoly je zpracována a analyzována zevrubná statistika. Závěrečná kapitola se zabývá možným vývojem odklonů de lege ferenda. Cílem této...
|
host ::
RSS.